Když jsem v Římě před pár lety dělala pár desítek kilometrů dlouhou průzkumnou cestu, bylo vedro a dostala jsem šílenou žízeň. Obchody v nedohlednu. Na konci ulice špinavá fontánka. Zvážila jsem, jestli je lepší zemřít žízní nebo na bakterie z neznámé vody a vybrala si bakterie. Napila jsem se a byla to nejlepší voda, co jsem kdy pila.
New York je jediné americké město, které mě kdy lákalo a se zájmem dodnes hltám spoustu věcí, které se tam vytváří. Střet s realitou byl tvrdý a cítím potřebu varovat i ostatní, značka New Yorku je jeden z největších podvodů, s jakým jsem se kdy setkala. Reakce na insta stories byly vřelé a možná až příliš. Rozhodně si nevezmu na triko, že jsem někoho navnadila tak, že se bude chtít do New Yorku vypravit. Ve skutečnosti je to bída. Tohle je deset tváří výletu do „velkého jablka“, ze kterého mě fest bolel žaludek.
Co dělat a nedělat v Lisabonu. Ve městě s největším počtem turistů bez jediné kloudné turistické atrakce.
Věřím, že design nám může sílu dávat nebo naopak vzít. Já se starám o to, aby nás dělal silnější. Ráda se budu věnovat všem, kteří to cítí podobně. Neváhejte se mi ozvat.