Témata bakalářských nebo diplomových prací k rozebrání! Jednotlivé nápady jsem nepodrobila žádné velké rešerši, proto bude potřeba je všechny podrobit ostrému oku akademiků, upravit na míru a dál s nimi pracovat. Budu ráda, když mi dáte vědět, kam jste témata posunuli!

INKLUZIVNÍ MĚSTO: LIDÉ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

PROČ:

Design ulice a veřejného prostoru zpravidla obsahuje nějaké řešení pro pohyb nevidomých a slabozrakých. Toto řešení je často nesprávně aplikované a zapříčiňuje limitovaný pohyb těchto postižených. 

TEORETICKÁ ČÁST:

Historie, současné trendy designu prostoru města s ohledem na lidi se zrakovým postižením. Rešerše aktuálních norem v ČR, rešerše aplikací a fungování v terénu. Rešerše přístupů v zahraničí, především v Holandsku a Německu. Kvalitativní rozhovory z architekty a úředníky v ČR, kteří normy aplikují do praxe. Kvalitativní rozhovory s uživateli. Zpráva ohledně funkčnosti norem, aplikací v terénu a kritických a problematických bodů.

PRAKTICKÁ ČÁST: 

Experimentální návrh řešení problematických částí v rámci jedné ulice ve spolupráci s produktovým designérem. Zdůvodnění inovací. Test v praxi a analýza výsledků.

INKLUZIVNÍ MĚSTO: VEDRO – KARDIACI

PROČ: 

Civilizačních onemocnění přibývá a ve stárnoucí populaci se objevuje velké množství lidí, kterým škodí vedro a městské tepelné ostrovy. Jen Praze ročně zemře 200 lidí kvůli vysokým teplotám. Je potřeba nacházet nová řešení, kterými může design ve městě pomoci tuto situaci řešit.

TEORETICKÁ ČÁST:

Analýza stavu města co se týká teplot (heatmap) a tepelných ostrovů. Vytipování problematických částí města. Kvalitativní rozhovory s kardiology a zdravotním doporučením ohledně teplot ve městě, vhodných pro vycházky a pohyb kardiaků po celou letní sezónu. Z rozhovorů je vhodné zjistit i data o tom, jestli a jak ovlivňuje vedro návštěvnost ambulancí kardiologie. Tzn. jak moc jsou skutečně omezováni. Rešerše různých řešení městských tepelných ostrovů ve světě i v ČR. Kvalitativní rozhovory se specialisty na modrozelenou infrastrukturu a možnosti, které v oblasti redukce tepelných ostrovů poskytuje. 

PRAKTICKÁ ČÁST:

Záznam problematických míst v mapě a vytipování míst s velkým potenciálem k redukcí tepelného ostrova. Návrh různých řešení a opatření, která může město v daných lokalitách vytvořit. Od krátkodobých sezónních intervencí po trvalé změny a nákladné investice.

INKLUZIVNÍ MĚSTO: POHYBOVĚ LIMITOVANÍ – BARIÉRY

PROČ:

Uživatelé s limity v oblasti pohybu mívají problém s překonáváním překážek, které ostatní obyvatelé nevnímají jako důležité. Jde o uživatele se zlomenou nohou, o holi, po operacích, s chronickým onemocněním, na vozíku atd. Je prokázáno, že bariéry limitují pohyb seniorů, nemocných i handicapovaných a zhoršují kondici psychicky nemocných. Je potřeba zaměřit se na nezbytnost a nadbytečnost bariér, jejich souvislost s normami a navrhnout možné alternativy.

TEORETICKÁ ČÁST:

Klasifikace typů bariér a dělení, např. urbanistické (podchody a nadchody) nebo drobné (zábradlí, patníky, typy dláždění, vodorovné dopravní značení). Klasifikace limitovaných uživatelů a výběr zaměření práce (lidé s kočárkem, lidé o berlích, pacienti s demencí apod.). Rešerše příslušných norem.

PRAKTICKÁ ČÁST:

Výběr konkrétní lokality (ulice nebo náměstí) a návrhy alternativních řešení včetně konzultace s odpovědnými městských organizacemi. Tvorba primitivního modelu řešení a experimentální testování.

INKLUZIVNÍ MĚSTO: PSYCHICKY NEMOCNÍ

PROČ:

Ve studiích a experimentech se stále častěji objevuje vliv prostředí na mentální zdraví. Je potřeba podpořit know-how v této oblasti a poskytnout maximální vědomostní základy pro architekty, urbanisty i úředníky.

TEORETICKÁ ČÁST:

Rešerše studií, výzkumů i praktických projektů, které se věnují designu veřejných prostranství na míru uživatelům za účelem prevence vzniku psychických chorob (budovy, oblasti, města) nebo snižování nutné medikace psychicky nemocných (ústavy, domovy pro postižené apod.). Vznikne rešerše nejprogresivnějších řešení, studií a výzkumů na toto téma.

PRAKTICKÁ ČÁST:

Výběr subjektu, místa nebo oblasti, která bude podrobena analýze na základě získaných znalostí. Kvalitativní rozhovory s profesionálními sociálními pracovníky v dané oblasti (z ČR i ze zahraničí). Strategie zlepšení v terénu od drobných intervencí po nákladné rekonstrukce. Kontaktování dané instituce nebo municipality a získání vyjádření nebo záznamu diskuze nad problematikou.

INKLUZIVNÍ MĚSTO: STRES a BIOFILNÍ DESIGN

PROČ:

Vztah lidského vnímání a přírody je aktuálně velmi diskutovanou disciplínou. Je vhodné vytvořit rešerši aktuálních přístupů v této oblasti. Pro všechny uživatelské výzkumy a kvalitativní rozhovory platí pravidlo agentury Nielsen, že základem toho, jak zjistit pohled uživatele je neptat se na jeho pohled.

TEORETICKÁ ČÁST:

Půjde o studie, výzkumy a experimenty v oblasti lidského vnímání, jeho měření a působení přírodních elementů (zpravidla zeleň a pohled na ni). Je vhodné zaměřit se specificky na vztah biofilního designu a redukce kortizolu a stresu, případně prevence mentálních chorob. 

PRAKTICKÁ ČÁST:

Pokud možno praktický experiment s uživateli. Například práce s biofilním designem v pracovním prostředí korporátní firmy apod. Kvalitativní rozhovory s uživateli, kteří se zúčastnili experimentu. Výzkum ohledně změn co se týká psychické pohody, vnímání a subjektivních preferencí, vztahů apod. 

VEDENÍ MĚSTA K INKLUZI A/NEBO UDRŽITELNOSTI

PROČ:

Zástupci stejné politické strany mají často velmi rozdílný přístup k udržitelnosti a inkluzivnímu městu. Např. strana XY v jednom městě zavádí kvalitní kroky k udržitelnosti, v jiném městě jdou zástupci stejné strany XY téměř opačnou cestou. Je možné tuto tezi měřit exaktně a přístupy v rámci jedné strany zhodnotit? 

Zavádí se nové strategické plány pod taktovkou ESG jako motivace pro firmy v oblasti udržitelnosti. Je možné vytvořit podobnou metodiku pro municipality a vytvořit experimentální analýzu uskutečněných projektů? Pokud ano, bylo by zajímavé zpětně evaluovat výkon municipalit v oblasti udržitelnosti na nejnižší, lokální úrovni. Výsledný rating může pomoci poukázat na přístupy a postupy v různých municipalitách v rámci stejného politického zaměření. Tzn. oproštění od stranického politického boje a důraz na service design a postupy.

TEORETICKÁ ČÁST:

Rešerše rámcové tvorby ratingu firem (např. ESG) a rešerše ratingu fungování veřejné správy (různé dotační programy pro udržitelnost a jejich vyhodnocování atd.). Pečlivá selekce a tvorba metodiky pro praktickou část (vybíráme např. pouze tři města, kde daná strana XY byla za sebou dvě volební období a v obou měla většinu apod.)

PRAKTICKÁ ČÁST:

Experimentální tvorba ratingu udržitelnosti pro municipality, pokus o zhodnocení aplikace principů udržitelnosti ve dvou volebních obdobích ve třech městech. Výsledkem může být kvalitní kritika výkonu v oblasti udržitelnosti bez důrazu na stranickou příslušnost. Tzn. nesrovnává se výkon politických stran proti sobě, ale pouze jedna strana v různých městech. 

ŘIDIČI – DOPRAVNÍ ZNAČENÍ

PROČ:

České dopravní značení je často nadměrné a podrývá bezpečnost provozu. Je potřeba udělat rešerši zákonných norem a srovnat je s možnostmi řešení v terénu. 

TEORETICKÁ ČÁST:

Řešení přístupů k dopravnímu značení v různých zemích s dobrou i špatnou infrastrukturou. Aspekt požitku z jízdy u řidičů a sběr dostupných podkladů v této oblasti. Rešerše v oblasti českých norem a požadavků ohledně dopravního značení (míněno především pro auta). 

PRAKTICKÁ ČÁST:
Výběr jednoho města nebo oblasti a podrobná analýza dopravního značení v dané oblasti. Kvalitativní rozhovor se specialistou/y na dopravu a rozebírání možností alternativních řešení. Návrh řešení na úrovni správce celku nebo celé ČR. 

SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ

PROČ:

V problematice světelného znečištění platí vědecký konsenzus a je nutné vytvořit kvalitní podklady pro různé situace a jejich řešení. Problematika protíná bezpečnost provozu a decimaci ekosystému i zdraví člověka vlivem nadměrného svícení. Hranice zajištění bezpečnosti provozu a na druhou stranu ničení zdraví obyvatel je velmi tenká. Je potřeba mít k dispozici široké a komplexní know-how v dostupné kompaktní formě.

TEORETICKÁ ČÁST:

Zaměření na jeden z původců světelného znečištění. Např. přisvětlování přechodů, osvětlená reklamy v noci, pouliční osvětlení, zemědělství (skleníky) apod. 

PRAKTICKÁ ČÁST:

Návrhy různých opatření a kvalitativní rozhovory se všemi zainteresovanými stranami. Výběr ekonomicky, ekologicky i společensky přijatelného průsečíku. 

Například v osvětlené outdoorové reklamy je nutné řešit s majiteli outdoorové společnosti, která plochy vlastní, mediální agenturou, která pronajímá obsah nosiče, municipalitou (a stavebním úřadem), dopravní policií a specialisty na světelné znečistění atd.

Přisvětlování přechodů je vhodné řešit se zástupci kampaní na jejich podporu (např. ČEZ), municipalitou, obyvateli, specialisty na technické sítě a specialisty na světelné znečištění.

ŠPÍNA, NEPOŘÁDEK, GRAFFITI, VANDALISMUS

PROČ:

Studie se shodují, že všechny tyto oblasti mají behaviorální aspekty a poukazují na souvislost s kriminalitou i negativním hodnocením celé čtvrti u obyvatel. 

TEORETICKÁ ČÁST:

Je potřeba shromáždit know-how v této oblasti a poskytnout komplexní pohled na problematiku a její optimální řešení.

PRAKTICKÁ ČÁST:

Výběr konkrétní problematické části města. Kvalitativní rozhovory s občany z dané oblasti. Návrh řešení situace v oblasti správy a údržby místa. Ekonomická náročnost různých řešení a předpoklad provozních nároků. Konzultace s municipalitou ohledně aplikace v praxi a potenciálních benefitů.

FUNKČNOST REKLAM VE MĚSTĚ

PROČ:

Veřejná debata zpravidla řeší jen vizuální smog a zahlcení prostoru města reklamou. Pokud prostor začneme čistit, ale chceme některé reklamy zachovat, kam a jak se mají reklamy umisťovat a kde naopak nejvíc škodí? Kde zákazníky zaujmou a mají pozitivní image a kde značku naopak poškozují? Dovedeme najít průsečík mezi funkčností reklam a minimálním vlivem na bezpečnost provozu?

TEORETICKÁ ČÁST:

Rešerše existujících marketingových, psychologických a sociologických výzkumů ohledně funkčnosti reklam po obsahové stránce a ohledně umístění v terénu města nebo nákupního centra.

PRAKTICKÁ ČÁST:

Stanovení tezí, výběr terénu a nosičů a následně výzkum s uživateli. Měření pomocí různých metod záznamu, např. eye-tracking technologie, kamerový záznam pohybů hlavou a/nebo kvalitativní rozhovory s účastníky výzkumu. 

FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY V ZAHRANIČÍ

PROČ:

Česká města se potýkají s problémem neefektivních investic do veřejných prostranství, nekvalitní péče o hotové realizace a rychlou devalvací veřejných prostor po rekonstrukci. Fungování veřejné správy se zároveň v praktickém smyslu slova často liší od popisu v zákonech a metodikách. Bylo by velmi cenné mít analýzu skutečného fungování na základě hloubkového průzkumu v cizích státech. Principy a postupy, které se osvědčily v zahraničí by mohlo jít doporučit k adaptaci na naše podmínky.

TEORETICKÁ ČÁST:

Rešerše zaměřená na rekonstrukce, úpravy a péči o veřejná prostranství ve městě. Veřejné soutěže, objem investic versus objem nákladů na péči o prostranství. Srovnání obdobně velkého města v ČR a ve Skandinávii, v Holandsku, v Británii nebo v Německu. Průzkum procesů a jejich vzájemné srovnání.

PRAKTICKÁ ČÁST:

Mapa změny procesů a návrhy postupů, které by mohly vylepšit přístup města v péči o veřejný prostor.